1. Dobrý den, Martine. Vystudoval jste biochemii, ale věnujete se převážně věcem okolo počítačů. Přesto, „vzpomenete“ si někdy na biochemii; zajímáte se o ni stále aktivně?
Dobrý den Petře. Na biochemii stále vzpomínám, i když ve státnicích bych už dnes nejspíš pohořel. Je to poměrně dávno, co jsem od ní odešel, ale každého samozřejmě potěší, když jeho odkaz nějakým způsobem žije dál. Mě loni moc potěšilo, když na stroji, který jsem před svým odchodem z VŠCHT pomáhal uvést do provozu, bylo navzdory pochybám prokázáno, že při stavbě Karlova mostu byla skutečně používána vajíčka. Možná jste o tom četli nebo to viděli v televizi.
Se svojí Alma Mater jsem stále ve styku, někdy poskytuji konzultace při tvorbě webových stránek, jindy zase rady týkající se propagace nového učebního oboru mezi mládeží.
2. Jak se díváte na to, že už i Mozilla začala brojit proti Microsoftu, co se IE v operačním systému týká? Jaký vlastně máte názor na tento „microsoftí problém“ s Internet Explorerem?
Ohledně aféry s Mozillou vás moc nepotěším. Já zaznamenal, že se v médiích taková aféra objevila, a protože problematika webových prohlížečů mě už roky zajímá, šel jsem do primárních zdrojů, abych našel, co se to vlastně děje. A zjistil jsem, že se neděje nic zvláštního. Mozilla stále stojí stranou celého sporu, jak přislíbila hned na začátku, a novináři si na základě několika špatně pochopených blogpostů vycucali celou aféru z prstu. Stačila chvilka a nová fáma byla na světě. Zřejmě se jí už nikdy nezbavíme, ale tak už to u médií chodí.
A problém Opera vs. Microsoft obecně? Opera se poměrně dlouho potácí v bludném kruhu „nadějný začátek – špatný konec“. Kdybychom žili ve světe fantasy, řekl bych, že se nad Opera Software vznáší jakési prokletí. To je schopné jejich každičký i sebelepší nápad proměnit v neúspěch. Sledujte, co dělají. Často přijdou s něčím zajímavým, ale pak to buď nějak pokazí, nebo to nedokážou srozumitelně vysvětlit „publiku“ a neúspěch je na světě. Ono podobné to bude i s tou stížností Evropské Unii. Věřím, že na začátku stála možná rozumná myšlenka, ale pak se to – podobně jako všechno další u Opery – někde zvrtlo a je to další zbytečná vada na kráse.
Na druhou stranu, ač se nám stížnost Opery může jakkoliv nelíbit, ona vychází z „hříchů“ minulosti, za které si Microsoft může sám. Jenže tvář Microsoftu se postupně mění. Ještě před lety jsem nad IE držel vztyčený varovný prst, dnes se mi směřování IE až na pár výjimek poměrně líbí a někteří jeho vývojáři, které jsem poznal osobně, mají mou důvěru. Netuším, jak dlouho to Microsoftu vydrží, a zda tomu podobné spory, jako vede Opera, pomůžou, každopádně nastávající roky budou podle mě z hlediska rutinního webdesignu ty nejlepší, jaké tu nebyly minimálně 10 let, ať již spor u EU dopadne jakkoliv.
3. Myslíte, že mají komentáře pod články na Zdrojáku nějaký přínos? Třeba Pixymu právě komentáře ubírají chuť do dalšího psaní. Nebylo by tedy lepší zrušit komentáře úplně?
To není žádné specifikum Zdrojáku, ale obecný problém. Odpovězte sám: Mají dnes komentáře obecně nějaký přínos? Jaký? Koncept komentářů pod články je poměrně starý (prvně je zavedl na Mobil serveru Patrick Zandl v roce 1997. Já začal internetové magazíny číst až v době, kdy komentáře byly samozřejmostí. Vzpomínám si, že se tenkrát říkalo cosi jako „když pravdu člověk nenajde v článku, najde ji v komentářích pod ním“. A někdy tomu tak skutečně bylo. Rád jsem komentáře četl. A myslím, že se mnou i řada dalších lidí.
Dnes je ale situace jiná. Někdy mi připadá, jako by čím dál víc platilo, že rozumní lidé do komentářů prostě nechodí. Nedokážu přesně definovat proč tomu tak je, ale možná proto, že se změnil internet, počet uživatelů, jejich spektrum i chování, a vedle toho zůstal původní model komentářů z devadesátých let a ten dnes už nestačí.
Za to jsem zaznamenal rostoucí trend komentování článků v sociálních sítích. Funguje snadno: někdo „nasdílí“ článek na Facebook a napíše k němu svůj komentář. Jeho kolega zareaguje, přidá se třetí a nakonec vznikne zajímavá diskuse. Tu vidí jen úzký okruh lidí (obvykle tak pár set), všichni jsou plně autentizovaní a často se dokonce znají. Diskuse se pak vyvíjí zajímavým směrem (bez dnes běžných patologických projevů). Často na těchto místech vidím komentovat ty, kteří přímo na webu již komentují jen zřídkakdy. A je to někdy moc zajímavé čtení. Tady totiž onen původní model komentářů skvěle funguje. Problém magazínů je, kdyby se tenhle trend opravdu ujal, budou se v jejich diskuzích stále víc koncentrovat patologické příspěvky a kvalitní diskuse se budou přesouvat jinam.
Takže ano, komentáře k článkům mají, resp. mohou mít smysl, ale nachází se již nějaký čas v těžké krizi. Všechny ty pokusy o jejich rušení, moderování nebo ověřování uživatelů pomocí poštovních adres, které se dnes dělají, to jsou pokusy, jak se s touto krizí vypořádat. Ale pořádné řešení zatím nikdo nevymyslel.
4. Když jste ještě vedl Zdroják, jaký zájem byl o psaní článků? Byla či nebyla nouze o autory?
Mým úkolem jakožto zakladatele a šéfredaktora bylo z ničeho vybudovat tým externích redaktorů. Vedení Internet Infa mělo v tomhle směru pochybnosti. Slíbil jsem, že to dokážu, jak nejlíp to půjde, ale že nemohu žádná čísla zaručit. I proto nevznikl Zdroják jako samostatný magazín, ale jen jako sub-magazín Roota (což mu nakonec přitížilo a myslím, že jistým způsobem bude komplikovat jeho osud i nadále).
Vše šlo nakonec rychleji, než jsem čekal. Již týden (!!) od spuštění Zdrojáku jsem měl tým lidí ochotných psát. Vnímám to dnes jako malý zázrak. Nikdy by mě nenapadlo, že spustit magazín půjde tak snadno. Pochopitelně to nejde samo, musíte pro to hodně udělat a něco obětovat, ale výsledek se dostaví.
5. Čím to, že Zdrojáku nevznikla konkurence? Vznikají přeci „kopie“ všeho možného, ale na web podobného ražení jsem nenarazil.
Já bych šel ještě dál do minulosti. Čím to, že tu před vznikem Zdrojáku pár posledních let nebyl žádný pořádný magazín o webu? Čím to, že jej nikdo nezaložil?
Běžně se zakládají a kopírují snadno proveditelné projekty, za kterými lidé vidí rychlý zisk. Odborný magazín do této kategorie nepatří. Za ním je těžká dřina. Jeho spuštění musíte myslet vážně.
Dovedete si kupříkladu vy Petře představit, že byste tohle září již nenastoupil jako učitel do gymnázia, ale začal místo toho z nuly vytvářet odborný magazín, a to na plný úvazek? Kolik lidí něco takového udělá?
6. Poslední dobou obecně vznikají spíše pofiderní projekty pouze s vidinou snadného a rychlého zisku (MFA, SEO služby, katalogy). Lidem se moc nechce pracovat a tak člověk o kloudnější projekt jen tak nezavadí. Bude tento trend pokračovat i nadále, nebo se to prostě časem „musí“ zlomit?
Vždy tu byli lidé bez vlastních nápadů, na tom se nic nezmění. A pro ty s nápady to je dnes mnohem těžší. Prostředí internetu se stále víc globalizuje. Kdo dnes přijde s projektem, nestojí jen proti konkurenci v ČR, ale stále víc proti celému světu a to je nesrovnatelně těžší.
Pomalu klesá jazyková bariéra a zároveň roste schopnost zahraničních aplikací provést lokalizaci a pronikat tak na český trh. Vezměme si, jak dokonale dokázal Facebook během několika týdnů zvládnout lokalizaci do mnoha jazyků včetně češtiny (a nepotřebovali k tomu zaplatit jediného Čecha!). To se zatím nikomu tak rychle nepovedlo. Jeho metoda sociálního překládání je neuvěřitelná a stále není zcela doceněna.
Má to své stinné stránky. Nám se čeština na Facebooku vlastně příliš nelíbí, jenže ona je dostatečně dobrá na to, aby se stal Facebook nebezpečným konkurentem pro české sociální projekty, které pravděpodobně během několika let zcela převálcuje.
Obecně mám pocit, že nápadů měli lidé v ČR vždy dost, problém je spíš v té realizační fázi.
7. Kdyby „Nový Zdroják“ vznikl, „uživil“ by se, nebo jsou dva odborné magazíny pro českou webdesignerskou scénu příliš?
Pokud v ČR budou dva odborné magazíny, oba stejně zaměřené na webdesign a webové programování, tak pokud jejich jediný příjem bude pocházet z jejich vlastní reklamy, budou nejspíš oba po finanční stránce paběrkovat, až nakonec jeden z nich nebo oba zaniknou.